Ze životanás všech

Itálie? Proč ne?!

Publikováno 02.11.2015 v 09:54 v kategorii Ze života, přečteno: 108x

Itálie. Kdo by neměl rád sluníčko, pláže, teplo, odpočinek (po obědě povinný :-)), opálená těla, živočišnost a temperament,… Krása. Každý se s chutí zasníme, jak nádherné by v tomto podzimním období bylo ležení na lehátku na písečné pláži, popíjení koktejlů a poslouchání šumění mořských vln. Hmmm. Pohádka. Hned bych si dala říct :-).

Není ale Itálie jako „Itálie“! Někteří si pod tímto pojmen dokáží jistě vybavit i něco zcela jiného, než je poklidná dovolená. A tím je ITALSKÁ DOMÁCNOST.

Často se říká, že u nich doma je Itálie. Nebo, že „Mají doma Itálii.“ Když jsem byla ještě malá, nechápala jsem, jak může mít někdo doma Itálii, když jsme přece v Česku? A když mají Itálii, kde se mluví přece italsky, tak proč mluví česky a rozumíme jim? Pak nemají být děti zmatené:-). Další věc. Temperamentní lidé přeci nemusí žít jen v Itálii. Španělé jsou také temperamentní národ, tak proč se neříká třeba „španělská domácnost“? Známe „španělskou vesnici“:-), ale zpět k Itálii.

Jistě znáte ty páry, kdy se čas od času zpoza zavřených dveří ozývá hlasitější výměna názorů, která může být poněkud ostřejší, než jste vy sami zvyklí z domu. Sem tam se může ozvat i řinčení nádobí nebo jiných bytových doplňků. Znám spoustu lidí, kteří tento způsob života odmítají. Ale proč? Jsme opět u toho, jak dokážeme být netolerantní a odsuzovat to, co sami neděláme nebo nemáme, pro nás není žádný problém.

V tomhle já ale razím jasné heslo: Proti gustu žádný dišputát! Každý máme jinou povahu a jiný způsob komunikace a jednání. Někdo křičí, jiný hází talíře, další mlčí a trápí se sám, buď aby nemusel pro jistotu řešit nic, nebo se potřebuje sám v sobě srovnat s určitými věcmi a rozebírat to nahlas je mnohem trýznivější, než hozený talíř.

Z psychologického hlediska není tento „italský“ způsob spolužití vůbec na škodu. Naopak. Lidé s temperamentnější povahou jsou ochotni více komunikovat a ruku na srdce, když se rozjedeme, tak jsme schopni mluvit, mluvit, mluvit. A ani nám nevadí, že nás nechce druhý pustit ke slovu. To pak nabíráme na intenzitě a není divu, že když takto „závodí“ dva až tři jedinci, je to jako běžná komunikace v „uřvané“ Itálii. Možná si říkáte, že byste nesnesli, kdybyste měli doma tohle provozovat. Že když si tak v poklidu doma strávíte, že vás partner třeba urazil, nebo zapomněl na výročí, tak je to lepší. Ano. Proč ne? Z vašeho pohledu to lepší je. Říkáte si, že když si to necháte v sobě, nikdo jiný to neslyší a nepomluví vás. Ale trápíte se vy. Do hlavy vám nikdo nevidí a ničí to jen vás. Jak má ten druhý vědět, že něco vlastně pokazil? Možná není na škodu se zamyslet, zda není lepší ze sebe naštvání a bolest dostat, než ji v sobě dusit, nechat růst a trýznit tak naši duši.

Neříkám, že u výměny názorů, musí nutně lítat bytem nábytek. Ona se dá spousta věcí vyřešit i klidněji. Většinou neexistují jen dvě cesty, kterými se lze vydat. Jako není jen černá a bílá. Teď ale nehledáme, kolik možných způsobů máme, ale je to o tom, že každý děláme, co umíme a chceme.

Takže… Máte doma Itálii? Proč ne? Na všem je třeba hledat pozitiva. Ono takové pročištění vzduchu není vůbec na škodu. Je to spíše klad. A že se sem tam u toho rozbije talíř nebo váza? No a co! Další plus je, že takto vám nezevšední ani domov. Díky tomu, že nakupujete stále nové věci, protože ty, co jste měli, jste rozbili, vlastně pořád inovujete svoje hnízdečko a máte tak nové radosti a nehrozí vám stereotyp :-).

Žijte pro sebe a buďte spokojení! Pokud si potřebujete u domácího rozhovoru trochu zaházet, tak si prostě hoďte! Jste doma a tam si můžete dělat, co chcete. Sousedi, ať si zacpou uši:-).

Komentáře

Celkem 0 komentářů

  • Neregistrovaný uživatel

    Jméno: Přihlásit se

    Blog:

    Obsah zprávy*:

    Kontrolní kód*:
    Odpovězte na otázku: Co je dnes za den?