Ze životanás všech

Automaticky

Publikováno 23.10.2016 v 19:00 v kategorii Život ve škole, přečteno: 233x

Dneska mám chuť se s vámi podělit o moji novou učitelskou zkušenost. Pokud si někdo myslíte, že ve škole vás nemůže nic nového krom nových „děcek“ potkat, tak se setsakrametsky mýlíte. Jasně, s každou třídou vás čeká něco jiného, ale letos zažívám fakt samé novinky. Tentokrát je to výuka „dálkařů“. Tedy učení žáků oboru Podnikání – dálkové. Čím je to nové, tkví v tom, že na mě každé pondělí odpoledne kouká zhruba třicet živitelů a živitelek rodin. A taky pár našich bývalých žáků.

Upřímně… Zprvu jsem se dost bála, protože, až na pár výjimek, jsem vždy učila všechny, kteří byli mladší než já. I když… I teď jich tam je dost. Ruku na srdce, patnáctiletého rušitele okřiknete, ale jak chcete pána nebo paní ve věku třeba 40 slušně upozornit na to, že ruší? No… Normálně. Ono je totiž asi jedno, kolik vám zrovna je. Jakmile zasednete do lavice, tak smlouváte o známku, o odložení písemky, opisujete od souseda nebo z taháků (Ano, všechno vidím a všechno slyším!) a otáčíte se dozadu nebo k sousedovi, protože prostě něco potřebujete. Ani v tomto na věku evidentně nezáleží.

Musím přiznat, že minulý týden jsme se i zasmáli. Je to kupodivu, protože „veselí“ následovalo po písemce. Nikdy jsem se u vysvětlování mocnin nepobavila tolik, jako s těmito „žáky“. V klídečku si tak chrlím jedno pravidlo při počítání s mocninami za druhým a sleduju, jak šum ve třídě pomalu tichne: „Když v exponentu nic není, AUTOMATICKY tam bude jednička. Když není nic u odmocniny, AUTOMATICKY tam bude dvojka.“ Zpomalovala jsem, ale přesto jela dál. „Jakmile vidím čtyřku, nebo devítku, nebo třeba dvacetpětku, AUTOMATICKY si to musím představit jako dvě na druhou, tři na druhou a tak dále. Rozumíte tomu? Je to všem jasné?“ A v tu chvíli se nezvalo nic. Zpětnou vazbou mi byly pouze vytřeštěné pohledy, které naprosto jasně odrážely myšlenky, které se ukrývaly za těma očima :-D. To ale pořád ještě nebylo to, co mě opravdu rozesmálo a ač jsem chtěla vydržet a nesmát se, nešlo to.

Jako v každé třídě, tak ani „dálkaři“ nejsou výjimkou a mají svoji partu vtipálků. Myslím, že tahle partička razí heslo, že KDYŽ UŽ NEVÍM, TAK ASPOŇ S VTIPEM :-D. A proč ne ;-D? Dokonce jsem se dověděla, že odmocnina je anténa. Paní Jana ráda používá příklady z praxe. Tomu se říká matematizace reálné situace :-D. Když jsme potom procvičovali příklady a já začínala čím dál víc propadat pocitu, že asi opravdu mluvím čínsky, jelikož někteří se tvářili beze srandy zoufale, při otázce, zda si to chce jít někdo zkusit k tabuli, se zvedl jeden z těch odvážných a naprosto s přehledem začal počítat. A správně podotýkám. Odmocniny bez zaváhání upravil na tvar mocniny s racionálním exponentem, správně určil pravidla, dle kterých to bylo třeba spočítat, a s úsměvem na rtech se vrátil do lavice.

Když se ho pak spolužáci ptali, jak to udělal, když celou dobu tvrdí, že absolutně nechápe, co ta změť čísel a písmen je, odpověděl: „Normálně. Úplně „AUTOMATICKY“ mi to tam naskočilo.“ :-D :-D :-D. A já se spolu s ostatními musela začít smát. Ještě, že to bylo těsně před koncem. 

Tak zítra pokračujeme. Už se těším, až budeme automaticky pokračovat :-D

Komentáře

Celkem 3 komentáře

  • Jana 23.10.2016 v 20:00 :-) :-) Je to moc pěkné,že se s námi někdo umí zasmát...Moc hezky se to čte,měla jsem pusu od ucha k uchu po celý článek...Dneska u mě za 1 :-)...


  • Dita 23.10.2016 v 20:12 Tak cele jsem to "automaticky" precetla a opravdu jste pobavila :-D Snad a ze bych si to moc prala,se budeme jen lepsit ;-)


  • zezivota.infoblog.cz 23.10.2016 v 20:31 Já o tom nepochybuji. Děkuji oběma za slova chvály. Těším se na další automatiku :-D.


  • Neregistrovaný uživatel

    Jméno: Přihlásit se

    Blog:

    Obsah zprávy*:

    Kontrolní kód*:
    Odpovězte na otázku: Co je dnes za den?