Ze životanás všech

A příští rok začnu dřív!

Publikováno 26.10.2015 v 07:20 v kategorii Ze života, přečteno: 101x

Je to opět tady. Čemu se divit. Každý rok přichází ve stejnou dobu a nestalo se (a asi nestane), že by nepřišly. A přesto většinu z nás zastihnou nepřipravené. Jasně. Vánoce!!!

Rok co rok si říkáte, že příště už začnete se sháněním dárků a přípravami dřív? Já snad neznám nikoho, kdo by to tak neměl. Nedávno kalendář hlásil 24. 10. a zhruba za dva měsíce je Štědrý den. Ani se neotočíme a ze všech výloh, v rádiích, na netu a v televizi na nás budou křičet reklamy na akční zboží. Nevkusně se nám budou den co den vnucovat kýčovité věci, které stejně vůbec nepotřebujeme, a mnohým nezbude nic jiného, než je nakonec koupit. Jsou přeci za super cenu:-).

Ale koupit dárky, není nikdy to nejhorší, že ne? Úúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúplněěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěě nejděsivější je vymyslet CO vlastně komu pořídit. Já vám povím, že být malý a na TOHO „Jéžiška“ věřit, je nejkrásnější období. A ne proto, že bych zastávala názor, že úmyslné obelhávání dětí o existenci někoho, kdo všude byl, všechno a všechny zná, je v pořádku (Koneckonců takových Jájů, kteří všechno ví a od všeho mají klíče, po světě běhá až až a není to jen 24. prosince večer. To je ale na jiné povídání :-)). To vůbec. Ale když věříte na Ježíška, tak vás netrápí, že klasicky nestíháte a na tento čas se neskutečně těšíte.

Nechápu, proč Vánoce mají být svátky klidu, když jsme v závěru uhnaní jako dostihoví koně. Umýt okna, vyprat záclony, naklidit, napéct cukroví, vyvěsit kýčovité ozdoby, v lepším případě sehnat dárky, v horším případě sehnat nejdřív peníze a teprve potom dárky, kapr, stromek… No řekněte! Proč si to děláme? Jsme opravdu tak pobláznění, že tento čas dobrovolného, možná až úmyslně přijatého a uměle vytvořeného stresu, máme rádi?

Nejsem žádný všeznalec, který může někoho poučovat o tom, co by měl a jak by měl. Pár facek už jsem od života dostala, ale pořád se cítím ve spoustě věcí jako začátečník, takže můžu maximálně říct, jak dělám, nebo se aspoň snažím dělat, věci já.

Jsem jako vy, takže i já se rok co rok 23. 12. nervovala, a samozřejmě zase budu, co všechno se ještě musí a já to nemám. Loni mě dokonce hodně vykolejil i jeden známý. Ten mi někdy na konci listopadu, když jsem se mu pochlubila, že UŽ začínám shánět dárky, řekl, že on už má vše nakoupeno. Totálně mě odzbrojil. Chápete to? Chlap a všechno měl měsíc dopředu pořešené. Tak jsem se uklidňovala tím, že chlapi nemusí uklízet a péct:-), že on měl na starosti jen pár dárků.

Ale letos jsem se rozhodla, že na to půjdu jinak. Chci si stres z toho, že zase meškám a neplním své plány začít už v září, ušetřit. Jako učitelka vím, že je velmi potřebné, aby dítě zažívalo pocit úspěchu. U dospělých tomu není jinak. Cíle si máme klást splnitelné a reálné. Takže tentokrát se k tomu postavím zodpovědně a svůj plán chci dotáhnout do konce a pochválím se, že jsem to udělala přesně tak, jak jsem si předsevzala.

Prostě dřív začínat nebudu a určitě se mi podaří to splnit:-). Jeden rok jsem byla před i během Vánoc nemocná a Ježíšek k nám dorazil, i když nebyla umytá okna. Asi nevadí, když nevidí dovnitř. Možná má něco společného se Santou. Ten chodí komínem a že by se umazal mu vůbec nevadí.

Dámy, tak co se zkusit trochu uklidnit a nechat věcem volný průběh? Třeba se nám tak podaří si to období obžerství víc užít. Vždyť i tak nás potom čeká dost stresu s tím, jak shodíme ta nabraná kila po cukroví:-).

Komentáře

Celkem 0 komentářů

  • Neregistrovaný uživatel

    Jméno: Přihlásit se

    Blog:

    Obsah zprávy*:

    Kontrolní kód*:
    Odpovězte na otázku: Co je dnes za den?